Láska je, když dva sedí v klidu vedle sebe

Vyhledal mě klient, který si nevěděl rady, co dál se svým životem. Po finanční stránce měl vše. Po citové to byla úplná katastrofa. Doma měl  podle něho nekomunikativní, citově chladnou partnerku, která s ním odmítala spát. Začali jsme spolu postupně pracovat na zjišťování příčin.

Rozdílné vnímání lásky

Abych se dostal hlouběji do klientova kořenového nastavení, bylo nutné se zaměřit na dvě hlavní linie, a to na nekomunikaci ve vztahu mezi oběma partnery a na rozdílné vnímání lásky mezi nimi. Postupným nalézáním a přepisováním  jeho špatných nastavení se začal klient více a více dostávat do svého raného dětství. Co v něm viděl? Otce s matkou, kteří žili jen vedle sebe a  nevedli mezi sebou prakticky žádnou komunikaci. Společný vztah brali jen jako účelovou věc, která musí být a zároveň nic hezkého nedává. S povinností držet jej za každou cenu a ve kterém jsou přesně dané role muže a ženy.  Otec se choval k matce despoticky a ta se cítila potlačovaná a ponižovaná. Cokoli otci řekla a jemu se nelíbilo nebo bylo odlišné od jeho názoru, končilo otcovým výbuchem vzteku. Proto se matka co nejvíce komunikaci s otcem vyhýbala. Klient si během rozhovoru začal uvědomovat, že svými výbuchy při jakémkoliv rozdílném názoru svou partnerku úplně stejně potlačuje a nedovoluje jí tím projevit svůj názor. Ta se vedle něj necítila dobře a zároveň to držela v sobě, aby nedošlo k dalšímu konfliktu. Zde byla také příčina partnerčiny ochabující lásky a odmítání sexu z její strany.
Klient měl v hlavě mimo jiné tato nastavení:

  • dělám věci z povinnosti
  • moje pravda je jediná
  • ženská jedná nelogicky
  • partnerka všechno zhatí
  • musím všechno řešit
  • máma tátu vždycky brzdí
  • partnerka nevidí realitu
  • partnerka ke mně musí neustále vzhlížet
  • ženské názory jsou stupidní

Nejzajímavější však bylo, jak měl klient v sobě specifikovanou lásku: „Láska je, když dva sedí v klidu vedle sebe.”

Toužil po něčem, čeho nebyl schopen dosáhnout

Toto nastavení si zapsal již v raném dětství a bylo uloženo hluboko v jeho podvědomí. Vrcholem láskyplného vztahu mezi mužem a ženou bylo podle něho vidět sedět rodiče spolu vedle sebe  u televize, bez hádek a dohadování. Jinou, vyšší formu lásky v dětství nikdy neviděl, i když po ní ve svém životě stále toužil. Zároveň ji nemohl nikdy dosáhnout, protože jeho hlava mu to podle jeho starých nastavení neumožňovala.

Po přepsání těchto a dalších přibližně 500 nastavení se vztah klienta s partnerkou diametrálně zlepšil. Klient nyní dokáže partnerce naslouchat a komunikovat s ní bez výbuchů hněvu. Nevnímá ji jak podřadnou bytost. Chápe, že vztah není povinnost, že se dá žít i příjemně a na pohodu. A hlavně, že láska může mít i jiné dimenze, pokud toho druhého ve vztahu nepotlačuji.